close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Are we the waiting?

31. ledna 2016 v 17:31 |  Themes of the week
Kráčím nočním městem. Sama.
Hvězdy nejsou skoro vidět přes světla pouličních lamp a osvětlení. Zabořím ruce hloubeji do kapes své mikiny, neposedné vlasy strčím za ucho, sklopím pohled a kráčím vpřed, do neznáma.
Cestou míjím cizí lidi jak si povídají, smějí, užívají si života.
Taky jsem taková bývala. Ale to už je minulost.

Na tohle jsem čekala tak dlouho. Ale teď mám pocit, že to všechno bylo vlastně k ničemu.
Toto místo jsem si vysnila ve svých nejhlubších a nejkrásnějších snech a představách, tohle jsem tak moc chtěla, plakala jsem, že to nemůžu mít.
A teď to mám. Jenže... Nějak z toho ani nejsem šťastná.
Jsem ztracená. Jsem v jiném světě. A chci zpět.

Nezapadám. Nepatřím sem.
Začínám pochybovat. Zpochybňuju svoje rozhodnutí, svoji existenci.
Přestávám věřit tomuhle všemu. Nejhorší ale je, že přestávám věřit sama sobě.
Teď už je ale pozdě nad tím přemýšlet. Další myšlenky stojí jen výčitky a nejistotu.

Jenže už není cesty zpět. Musím se tu naučit žít. Musím zapadnout.

Někdo do mě narazí, až se zapotácím a spadnu na zem. Rozhořčená a naštvaná se rozhlédnu, kdože mě tak porazil.
Nade mnou se tyčí postava, tak zvednu pohled.
Směje se na mě nádherný obličej s modrýma očima plné jiskřiček a podává mi ruku.

Dáme se do řeči. Skvěle si rozumíme.

Najednou už se necítím tak ztracená. Cítím se v bezpečí.


Pochybnostmi a myšlenkami na to, co mělo a nemělo být, už nic nezměníme. Teď už není důležité to, co jsme měli a neměli udělat. Minulost už nezměníme.
Teď musíme jen čekat a uvidíme co se stane.
A na co vlastně čekám? Na neznámo.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sakay sakay | Web | 31. ledna 2016 v 18:23 | Reagovat

Minulost nezměníme, to je pravda, ale že by zbývalo jen čekat? :) lepší bude nemyslet na to, že na něco čekáš, a prostě žít a užívat si, plnit si sny (bez čekání!!:D)

2 Bocian Bocian | E-mail | Web | 31. ledna 2016 v 21:42 | Reagovat

V prípade, že by som tvoj príbeh poňal ako čakanie na lásku, tak v mužskom ponímaní to zas také čakanie nie je. Prehrávam si, ako som sa pred dlhým časom zoznamoval so svojou súčasnou priateľkou a ak by som iba čakal, asi by to nedopadlo šťastne. Zisťujem, že v živote človeka by čakania malo byť vyslovene okrajová vec.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama