close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nanosecond change

24. ledna 2016 v 19:36 |  In my mind
Jsem šťastná. Jsem ve svým živlu. Bavím se s každým, směju se na celý kolo, dělám kraviny a tím bavím všechny okolo.
Už mám něco vypito. Mám opravdu úžasnou náladu. Miluju lidi, miluju svět, miluju sebe!
Jsem bezstarostá. Nic mě nezajímá, problémy, škola, život....Všechno je mi jedno, všechno jde mimo mě. Nemyslím na to.
Prostě žiju. To je důležitý.

A pak to přijde. Ten zkrat. Ten moment, kdy procitnu. Ten moment, kdy jakoby vystřízlivým a všechno si uvědomím. Přesto, že mám ještě nějakej ten alhokol v krvi, vnímám věci najednou jinak.
Už nejsem tolik šťastná. Nejsem tak bezstarostná. Všechny problémy, starosti na mě začnou doléhat. Všechno na mě začne padat. Najednou ztichnu. Už se nebavím s ostatními, nebavím je, nesměju se.
Je mi do pláče, ale zachovávám kamennej výraz. Jen tam sedím a koukám kdesi do zdi.

Začnu myslet na všechno, co mě trápí. Na všechno. I na malinkatý titěrný věci, na který bych si normálně snad ani nevzpomněla. Ale teď je vnímám. Teď mě trápí i ony.
Všechno vnímám silněji. Všechny pocity. Emoce. Všechno. Všechno jakoby zesílilo. Ale ty špatný věci, ty špatný, smutný pocity. Ty šťastný už ani necítím, nevnímám. Je ve mě jen deprese. Jen smutek. Jen ten démon, kterýho nemůžu nějak setřást a kterej hlodá pořád ve mě.

Všichni se ptají, co je? Co se stalo? Je ti dobře? Jsi v pohodě? Není ti špatně?
"Je mi fajn", zní moje monotónní odpověď, protože nemám náladu se už s nikým bavit. Chci jít domů. Chci jít spát. Chci být sama, honí se mi v hlavě.

Rozloučím se s ostatníma a jdu domů. Celou cestu koukám do země, mračím se a přemýšlím nad vším. Opravdu NAD VŠÍM.
Dojdu domů a chci jít spát. Zalehnu do postele, zavřu oči.
Ale neusnu. I přes to, že jsem hrozně unavená a vážně už chci spát, prostě to nejde.
Jen tam tak ležím.
A přemýšlím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Johnny Johnny | Web | 24. ledna 2016 v 19:50 | Reagovat

Na takáto niečo existujú iba dve možné medicíny. Poriadne sa opiť a poriadne si zašukať :)

2 myoddlife myoddlife | Web | 24. ledna 2016 v 20:23 | Reagovat

[1]: :D pobavilo, ale asi máš fakt pravdu:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama